Reference
Eliška B., máma na rodičovské dovolené
Koučování jsem využila z vícero důvodů – problémy v komunikaci, ve vztazích, nedostatek sebedůvěry, strach a nejistota, celková nespokojenost v životě.
Zaměření jednotlivých schůzek bylo velmi praktické a vyplynuly z nich aplikovatelné kroky. Nastavila jsem si pravidelně se opakující aktivity, které mi pomáhají k osvojování nových dovedností nejen v komunikaci. Získala jsem mnoho podnětů pro další rozvoj, posílila sebevědomí, odkryla společného jmenovatele svých strachů.
Zjednodušeně bych mohla říct, že jsem do rukou dostala mapu svého života. Vidím, odkud vycházím, s jakými výzvami se na cestě setkávám a kde je můj cíl. Neurčitá životní nespokojenost nabrala konkrétních rozměrů, takže už přesně vím, na čem pracovat. Zároveň mám také lepší představu o tom, kam se chci dostat.
Během koučinku jsem měla velké množství uvědomění – někdy i nepříjemných, ale vždy osvobozujících. Koučink mi dává velký smysl jako metoda, která se dlouze nerochní v minulosti, ale spíše zhodnotí aktuální stav, usadí do kontextu a hledá způsoby řešení.
Nejsem na plané řečičky, proto mi koučink s Valérií velmi vyhovoval. Největším přínosem pro mě je odhalení toho, co mě v životě brzdí a nalezení cest řešení. Cítím se spokojenější, jistější a odhodlanější.
Valérii bych doporučila, protože dokáže trefně pojmenovat, co se v člověku odehrává, nabídnout nadhled a praktické kroky ke zlepšení situace.
Sedla mi i lidsky 🙂 Cítila jsem, že je pro mě pevným bodem a zároveň mi dává dostatek prostoru pro vlastní vyjádření a aktivitu.
Anna B., doktorandka mořské biologie
Valérie je člověk na svém místě. Věřím, že se pro to narodila a má neuvěřitelný dar skutečně naslouchat a vést lidi k jejich vnitřní pravdě. S Valérií jsem spolupracovala od června do října 2021, za tu dobu jsme se viděly celkem 12 krát. Mé problémy spočívaly v nízké sebedůvěře, zranitelnosti, citlivosti a obtížném sebeprosazování.
Nejprve jsme se zaměřily na rozpoznání a zpracování mých sabotérů, dále různých strachů a závislostí. Zažila jsem spoustu AHA -momentů jako třeba: když jsme více v těle, jsme méně v mysli a že smysluplný znamená prožívat všemi smysly 🙂 Řešily jsme spolu jak zvládat žárlivost, trénovaly jsme asertivitu pomocí tzv. ROLE-PLAY, hledaly jsme mé životní poslání, řešily vztahy, určování hranic, zvládání strachů a emocí mj. i pomocí techniky „odzoomování“.
Pro mě to byla vše výzva a citlivá témata, kdy jsem musela být naprosto upřímná především sama k sobě. Naučila jsem se být sama sebou, nastavit si své hranice, prosadit se, říkat ne, naladit se na to, co opravdu chci, být ve svém těle, chápat a přijímat své emoce. S Valérií to vše byla procházka růžovou zahradou a já jsem jí za to neskutečně vděčná. Pokaždé jsem po rozhovoru s ní odcházela s pocitem, že je vše možné, že můžu být šťastná a plnit si své sny!
Valérie je uzemněná, velmi empatická, pozitivní a velmi inspirující v tom, co dělá, jde si za svými sny, skvěle při tom motivuje ostatní a já ji můžu víc než doporučit. Život je prostě hra a je třeba si hrát! Děkuju, Val! 🙂
redaktorka, učitelka češtiny pro cizince
Michal P., jednatel, vedoucí divize Realitní
Ready Mat s.r.o.
Vždy jsem obdivoval herce, kteří dokázali zahrát svou roli ve filmu nebo v divadle tak, že mně úplně vtáhli do děje, který se přede mnou odehrává a zcela jsem tak zapomněl na okolní svět a přestal jsem vnímat čas. Přesně tyto pocity můžete zažít i při koučinku s Valérií, dokáže Vás nenásilnou a zábavnou formou nasměrovat do nových poznání sebe sama i svého okolí. I když vystoupení z komfortní zóny bývá v odborné literatuře popisováno jako bolestivé, tak s Valérií je to hračka a sami budete překvapeni, kam se můžete v krátké době posunout.
Pro mne to byla první zkušenost s koučinkem jako takovým, proto jsem byl zpočátku mírně skeptický, jestli mně to pomůže. Důvěryhodnost celého procesu v mých očích výrazně zvýšila počáteční psychologická diagnostika a definování vnitřních sabotérů.
Na začátku jsem si s Valérií nastavil mé cíle, ohodnotil jsem na stupnici 1-10, kde se zrovna nacházím a kam se na této stupnici chci po skončení koučinku posunout. Odhalili jsme mé hlavní sabotéry (Soudce a Hyperracionál) a zaměřili jsme se na jejich oslabení v mé mysli. V mém chování se tito sabotéři projevovali tak, že jsem jednal strojovitě, odtažitě až chladně, málo jsem využíval příležitosti ukázat i svou lidskou stránku.
Postupným rozebráním situací, rozhovorů formou „role play“ a prací na svém myšlení jsem je dokázal oslabit. Díky tomu si více života užívám, častěji se směju, mé okolí to zavnímalo a vrací mi to četnější a radostnější komunikací se mnou. Díky Valérii jsem zjistil, že život je opravdu jako hra a nemusí se vždy brát tak vážně.
Věra Č., osobní asistentka
Na začátku mě zaujaly články od pana Vrány, které mi chodily mailem (Život jako hra). Dostala jsem možnost vyplnit nějaké osobnostní testy a pak už to jelo…. Dost jsem se hledala, nebyla jsem spokojená v zaměstnání ani ve vztazích, cítila jsem se ztracená a zmatená. Hodně jsem četla, přemýšlela, cítila jsem, že neumím naslouchat sama sobě, své intuici, že sice vím, co nechci, ale nevím, co chci.
A pak se mi ozvala Valérie a rozhodla jsem se udělat něco s tím vším. Nabídla mi koučování a i když jsem zpočátku nevěděla, zda mi to pomůže a cena se mi zdála vysoká, přesto jsem to zkusila a nelituji.
Během půl roku mi dala spoustu podnětů k zamyšlení, pomohla mi podívat se na mé problémy z úplně jiné strany, dala mi spoustu impulsů k tomu, jak si v životě více hrát, jak se zpátky napojit na vlastní intuici, a kromě toho všeho jsem poznala opravdu skvělého člověka, kterým Valérie je. Sympatická, krásná mladá žena, která si plní svůj sen.
Největším přínosem pro mě je to, že když v současné době řeším nějaký problém, zkouším se na věc podívat víc hravě, připustit i jiné možnosti řešení, než bych volila dřív. Prostě beru problémy jako příležitosti a také jsem se naučila věci řešit, ne je odsouvat na jindy.
Ujasnila jsem si spoustu věcí a jdu dál a prostě beru život jako hru. A musím říct, že mě to baví, i když to není vždy jednoduché.
Lukáš F., obchodní zástupce/fotovoltaika
Kouče mi zajistila firma. Makal jsem na hranicích svých možností, de facto na hranici sebedestrukce, se snahou zachránit svět.
Po počáteční nedůvěře v koučink jsem pochopil, že bez otevření se a skutečně upřímných odpovědí to nemá cenu. Dál už to byla jízda, kdy člověk prošel kompletní rekonstrukcí projevu a chování. Naučil jsem se komunikovat, jednat s větším rozmyslem, přemýšlím nad následky svých slov a činů
Škoda že jsem do to toho nešel dříve, ušetřil bych si dost stresu a získal bych dříve profesní nadhled. Díky hodinám je mi o dost líp a dokážu se více naplno věnovat své rodině a netahat si tolik práci domů.
Valérii bych doporučil, protože je to fakt profík…
Zdeněk M., vedoucí pobočky/fotovoltaika
Spolupráce vznikla na základě požadavku mého zaměstnavatele. Nejdřív jsem byl vůči koučování skeptický. Byl jsem si však vědom, že se potřebuji naučit zvládat své emoce při každodenní komunikaci v práci i v osobním životě.
Jakožto nastupující vedoucí pobočky jsem byl plný pozitivního očekávání ale zároveň i pod tlakem a bylo mi vytýkáno, že řvu na lidi. Já si to ani moc neuvědomoval, zajímaly mě hlavně výsledky…
Valérie si ale získala mou důvěru a díky našim sezením se mi postupně daří zvládat své reakce na podněty zvenčí. Dokázal jsem pochopit motivy mého chování a celkově jsem mnohem klidnější. Změna tak nastala i v odezvě lidí kolem mě.
Zhodnocování uplynulého období mezi koučinky, kdy jsme probírali co se událo, rozbor a jiný pohled na danou situaci i nestranný pohled Valérie, to vše mi vždy pomohlo pro další rozhodování.
Valérii 100% doporučuji. Počítám, že se v budoucnosti budeme moci opět setkat na dalším koučinku.
Michaela Š./MŠMT
Ke koučování s Valérií jsem přišla čistě náhodou a vůbec nelituji, že jsem do toho šla 🙂 Valča je velice vnímavá, milá a přirozeně vzbuzuje důvěru, což považuju pro sebe jakožto introverta za dost podstatnou vlastnost.
Koučink mi pomáhá zkoušet nové věci, na které jsem si dřív netroufla (zkusit vystoupit z komfortní zóny) a dívat se na svět a sebe sama z jiného úhlu pohledu. Valča mi svými otázkami a přístupem napomáhá získat odvahu a nadhled v mém životě a podporuje mě v uvědomění si mých životních potřeb a priorit, které je někdy těžké rozeznat od potřeb a požadavků blízkých a okolí.
Je prostě prima, když víte, že vás někdo podporuje a zároveň nesoudí. Všechno je nakonec o vás a na vás, ale kouč vám může pomoci najít vhodným nasměrováním tu pravou cestu, tu vaši cestu 🙂
Jana K., marketingová specialistka
Koučink s Valérií byl pro mě velkou výzvou. Ze začátku bylo těžké překonat svoji pohodlnost a dodržovat všechna pravidla, která jsem si pro svoji „hru“ stanovila. Později se ale začal dostavovat pocit uspokojení z toho, že se věci dávají do pohybu a já konečně někam směřuji.
Naučila jsem se více naslouchat sama sobě, odložit telefon a jen tak v tichosti být. Val mi dodala kuráž nevzdat se a snažit se věci dotáhnout do konce. Díky jejímu pozitivnímu přístupu a tipům pro sebemotivaci teď vím, že nic není nemožné, jen je potřeba se ze startu trochu „hecnout“. Ten dobrý pocit z vyhrané hry za to určitě stojí!
Libor S., manažer v rodinné firmě
Jsem si docela jistý, že dokonalým se nestanu. Ale proč se nezlepšit, nezapřemýšlet o sobě. Jaký dopad mají mnou vyřčená slova a skutky na mě samého a mé okolí?
Valérie mi hodila lano, po kterém pomalu šplhám. Nikdy mě nesoudí. Občas mě podepře, podpoří a před tím se milionkrát zeptá a nenechá mě utéct od tématu. Pomáhá mi pochopit, dozvědět se, objevit – svět i sebe samého.
Lenka K., fundraiser na rodičovské dovolené
Val mi během našich online setkání hodně pomohla uklidit si v prioritách a hodnotách. Probíraly jsme každodennosti, moji minulost i pracovní témata a hodně se ukázalo, že do sebe všechno zapadá a vše se vzájemně propojuje.
Rozklíčovávaly jsme společně moje sabotéry a pracovali jsme na tom, abych se osvobodila a nedělala věci, které mi nejsou příjemné a vlastní. Díky Val jsem získala odvahu pohnout se a dělat to, co mám ráda, a to i na mateřský.
Moc jí děkuju za její čas a pozitivní přístup a za to, že byla se mnou trpělivá a vyslechla mě, když jsem měla pocit, že jsem na to trochu sama.
Lucka C., finanční poradce na volné noze
Pojmy sebeúcta, sebevědomí a další podobné ,,sebe-věci” pro mě byly vždy nepředstavitelné. Naopak snaha zavděčit se i za cenu potlačení sebe sama byla mým denním chlebem. Řízená blízkým okolím a bez jakýchkoli vlastních cílů. Vždy jsem ale chtěla pomoci všem okolo sebe, avšak neuvědomovala jsem si, že je zachránit nemohu, pokud sami nechtějí. To jsem byla já.
Následovalo náhlé rozhodnutí vycestovat. Toho rozhodnutí nebudu nikdy litovat, protože mě postavilo na vlastní nohy. Všechno postupovalo pomalu, ale směrem kupředu. Do doby, než mi nevyšlo mnoho věcí najednou a já se zhroutila. Trvalo mi měsíce dostat se zpátky do normálu, jelikož jsem nechala všechno zajít příliš daleko. Slíbila jsem si, že takhle už nikdy.
V době, kdy začala spolupráce s mojí koučkou, jsem na sobě již delší dobu pracovala a někam se trochu posouvala. Avšak ničilo mě pomalé tempo všech změn. Chtěla jsem nedočkavě, aby se věci pohnuly tím správným směrem. Byla jsem připravená něco pro to udělat, ale nevěděla jsem co. A v tom momentě jsem začala s koučinkem.
Co od toho čekat, jsem jen tušila. Stejně tak, zda jsem dostatečně připravená, jsem jako vždy pochybovala. Jestli mi to opravdu pomůže něco změnit jsem nevěděla. Neměla jsem ale co ztratit. Světe div se, ono to šlo lépe, než jsem kdy doufala. Díky někomu, kdo mě nasměroval a ukázal jiný pohled na věc, kterou jsem zrovna řešila. Pomyslně mě to nutilo k činnosti, protože jsem nechtěla stagnovat a na příští setkání přijít s nulovým výsledkem. Ale i to je výsledek, díky kterému si lze uvědomit, co mě brzdí.
Co jsem hodně řešila, byla má práce. Na začátku jsem měla velkou snahu pomoci a něco změnit k lepšímu. Což se mi opravdu dařilo a bylo to super. Je to skvělý pocit, když vám chodí e-maily, kde vám děkují za pomoc a lidský přístup a když vidíte, jak jste opravdu něco změnili a funguje to.
O to víc pak bolí, když vás najednou vedení tlačí někam, kam nechcete. Přesto jsem se snažila pomoci a nechtěla za žádných okolností dopustit, že bych selhala nebo na něco nestačila. Nebo hůř, že bych někoho nechala ve štychu a prostě to vzdala. Nad rozhodnutím odejít jsem tedy začala uvažovat, ale vždy ho zamítla. Se slovy, že nemůžu vystoupit teď, když se nedaří. Že to zvládneme a zase bude lépe. Jenže kdy?
Ze záležitosti dní byl už najednou dvouměsíční problém. Vysílala jsem varovné signály a volala o pomoc, protože jsem věděla, že sama to změnit nedokážu. To už jsem si odnesla jako ponaučení z dřívějška, říkala jsem si. A když s nimi budu komunikovat, tak mě přeci také nebudou chtít ztratit a budou se snažit najít jiné řešení. Tímto jsem ale vstoupila do mnohem větší hry, která nebyla moje a nemohla jsem ji tedy vyhrát.
Nějakou dobu mi ale trvalo, než jsem si to uvědomila, a to bylo bohužel už pozdě. Přišlo další zhroucení. To, čemu jsem se celou dobu snažila předejít, mě dohnalo, protože jsem neřekla včas ,,dost” a uvěřila všem těm řečem okolo, že je třeba ještě chviličku vydržet. Ale více takových chvilek za sebou způsobilo, že jsem prostě nebyla schopna cokoli dělat. V tomto stavu jsem se nakonec musela rozhodnout. Pokud mi nejsou ochotni pomoci a domluvy s nimi padají jedna za druhou, pak já sama nic nezmůžu. I přes to se ve mně praly pocity a nechtěla jsem si připustit, že bych měla odejít.
Naštěstí jsem měla další z hodin koučinku a Valérie mě přiměla podívat se na to jinýma očima. V situaci, kdy já se topila a neviděla světlo na konci tunelu, se mě ptá, co je na mé situaci pozitivní? To vážně? Nicméně tahle a spousta dalších otázek, které ten den padly, mě přiměly opravdu odejít. Ve finále i bez toho pocitu viny, který mě ze začátku tížil. Já dělala, co jsem mohla a svoji hru jsem v rámci té jejich vyhrála. Ale jejich hru za ně vyhrát nedokážu. Musím tedy jít a najít SVOU novou hru.
V tu chvíli se objevila nyní všem dobře známá nemoc COVID-19. A já ztratila zase všechny rozjednané šance na novou práci. Život se jakoby zastavil. Ale mě to tentokrát nesrazilo dolů. Našla jsem si v tom sama to lepší. Paradoxně mi tedy stav nouze a všechny změny z něj vycházející pomohl. Objevila jsem kouzlo toho dovolit si nic nedělat a opět dostala chuť dělat věci, které mě po mém zhroucení přestaly bavit. Změna, se kterou jsem na počátku ani nepočítala. Objevila jsem sama sebe mnohem více, než jsem si před půl rokem, na začátku mé spolupráce s Valérií, vůbec dokázala představit. Jsem za to vděčná a rozhodně teď nehodlám polevit a zastavit se na místě. Najednou mám nové cíle a hlavně v nich vidím více sebe než ty ostatní.
Šárka B.
„Koučink s Valérií bych doporučila každému, kdo se odhodlává k životní – profesní změně. Valérie mi pomohla se lépe nasměrovat na cestu, o které vím, že je pro mě lepší, ale bála jsem se na ni vykročit sama.
První hodinu jsem vyzkoušela více méně ze zvědavosti, měla jsem z ní dobrý pocit, že to je to co hledám, tak jsem se rozhodla pro 9 lekcí. Na každé hodině, když narazíme na nějaké další téma, postupně rozkrýváme, co mě zbytečně brzdí, jak sama sebe podpořit a nebát se jít za svým snem.
Tomáš P.
Ke koučinku jsem se dostal docela náhodou a ani jsem nevěděl, jak moc ho zrovna budu potřebovat. Valérie mi pomohla pochopit co se ve mně děje a společnými silami jsme nepříjemné okolnosti a překážky proměnili ve skvělé příležitosti.
Naše online hovory byly často plné úsměvů, uvědomění a důvěry. Ze strany Valérie jsem si nejvíc vážil empatie, pozitivního přístupu, pochopení a znalostí v psychologii a filozofii.