Rozmohl se nám tady takový nešvar… a říká se mu fenomén dnešní doby. Proč se s ghostingem setkáváme čím dál častěji? 👻

Žijeme v době, kdy můžeme využívat špičkových způsobů komunikace, která je technologicky velmi vyspělá a rozšířená takřka po celém světě. I přesto to někdy dost drhne. Dělají to holky i kluci, ženy i muži, děje se to v osobní i pracovní komunikaci. Odstřihnou člověka, se kterým do té doby komunikovali. Prostě ho ,,vyghostujou” (ghost – z angličtiny ,,duch”).

Komunikovat můžeme sice takřka kdykoli, odkudkoli a s kýmkoli, ale zároveň jsme bombardováni ze všech stran a naše pozornost se rozmělňuje. Taky jste to zažili, že jste někomu chtěli odepsat na zprávu, která vám právě přišla,… ale najednou vám někdo zavolal nebo přišla notifikace odjinud a rázem jste na tu zprávu zapomněli? Ano, i mně se to stává. Ale…

Vzájemná úcta

Když nám na někom záleží, tak si na něj občas vzpomeneme a napíšeme, odepíšeme. Když nám na někom nezáleží a máme od něj zprávu, taky ho nemusíme ignorovat, že? Dříve, třeba na základce nebo na střední jsme vztahy ukončovali třeba tak, že jsme našemu protějšku poslali papírek, kde stálo něco jako ,,Dejme si pauzu” (a tou pauzou bylo myšleno už na ni nenavážeme) případně důvod jako ,,líbí se mi někdo jiný”, ,,chci teď být sama”, haha. Někdo využil jako posla špatných zpráv svého kamaráda nebo kamarádku… ,,Monika už s tebou nechce chodit, jo?”

,,Jenže já už jsem se mu neozvala dva měsíce, to je blbý mu teď psát… 🤷🏻‍♀️”

Věřte, že není… Je lepší napsat alespoň něco, než to nechat vyšumět a už se neozvat. Omluvou za odmlku nic nezkazíte. A i přesto, že ne každý ustojí to, že mu vyložíte karty na stůl, je to čistá hra, za kterou se nemusíte stydět. Každopádně je fér dát druhému vědět, na čem je – o to rychleji se z odmítnutí může otřepat a jít dál.

Nekomunikace je také komunikace! 

Co nám tím dotyčný vlastně říká, když nekomunikuje? Můžeme jen hádat… 

Ztratil/a jsem zájem…?

Nevymyslel/a jsem lepší způsob, jak tě odmítnout…?

Zachoval/a jsem se vůči tobě trapně a teď nevím, jak z toho vybruslit…?

Vyděsilo mě, že to mezi námi začalo být vážnější a nejsem na to připravený/á…?

Uvědomil/a jsem si, že se chci vrátit k bývalému partnerovi/partnerce…?

Za těchto podmínek se mi do spolupráce s vámi nechce…?

Jistého filipínského politika ghosting asi natolik pobouřil, že jej navrhuje ustanovit jako trestný čin. Souhlasíte?

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/filipinsky-politik-chce-trestat-ghosting-jde-podle-nej-o-emocni-ujmu-40404439

O kom to je?

V každém případě je ghosting nešťastný a zbabělý způsob ukončení kontaktu. Dotyčný tak napáchá víc škody, než kdyby se k situaci postavil čelem.

Proč to teda dělá? Může za tím být nekomfort říkat ne – strach z reakce druhé strany, neochota investovat energii do komunikace, neschopnost říkat věci na rovinu a vyhýbání se tak pocitu, že někoho zraní a je v jeho očích ,,ta špatná” nebo ,,ten špatný” – toto je typické pro sabotéra Vyhýbače (Avoider).

Člověk, se kterým byla komunikace utnuta, se tak nikdy nemusí dozvědět pravý důvod, proč tomu tak bylo. Nemá zpětnou vazbu, ze které by si mohl něco odnést, neví, jestli a co udělal špatně a toto ,,vyghostování” mu může způsobit až psychické potíže – úzkost, splín, pocity méněcennosti, sebeobviňování, v krajních případech i depresi.

Caspering – brácha ghostingu

Tento způsob komunikace spočívá v tom, že s námi dotyčný komunikuje i přesto, že nemá zájem a jen tím vytváří iluzi, že jej má, či že mu na nás záleží. Druhá strana si tak může vytvářet plané naděje. Těžko říct, co je horší varianta. Opět jej můžeme zažít jak při randění tak v pracovní oblasti a opět je spojován se strachem odmítnout druhého napřímo.

Chování dospělých někdy připomíná tu střední nebo základní školu, kde jsme si posílali vzkazy na papírku… S tím možná nic nenaděláme.. Je tedy dobré to přijmout a nehledat vinu (jen) u sebe.

Jedna z věcí, kterou mě koučink naučil a žije se mi díky ní o dost líp, je nebrat si věci osobně. Jak to dokážu? Znám své sabotéry, pracuji s vnitřním mudrcem a všímám si sabotérů u druhých. Umím se do nich tedy vcítit, ale nejsem shovívavá ke všemu, co dělají. Ghosting jsem už taky zažila a docela to se mnou na nějakou dobu zamávalo. Co mi nejvíce pomohlo? Čas, terapie, koučink, věnování se tomu, co dělám ráda…a taky jsem o tom napsala písničku 🤩

Takže ať už jde o ghosting nebo caspering… please no bullshitting! Pokud jste se stali ghosterem, máte vždy možnost druhému člověku napsat a uvést věc na pravou míru, možná si nasypat trochu popela na hlavu a omluvit se. Zkuste čelit reakci, hlavu vám snad nikdo neutrhne. Je dobré danou věc uzavřít a jít dál. Možná vás to posílí, možná zjistíte, že se na vás ten druhý zase tolik nezlobí.

Pokud máte zkušenost s ghostingem nebo casperingem ať už z jedné nebo druhé strany, dejte mi vědět, jak se na to díváte svýma očima 🙂

V.